SVÁDHJÁJA – KDO DOOPRAVDY JSEM?
Umíte si odpovědět? Svádhjája je princip, který nás vede k tomu, poznat, kdo doopravdy jsem. Někdy je však těžké mu dostát.
Nálepky, se kterými žijeme
Ve světě plném očekávání často už vyrůstáme s nálepkou, kterou nám naše okolí nenápadně dává. “Nic si z toho nedělej, holky nejsou dobré na matiku.”, „Neplakej, kluci nebrečí.“, „Ty prostě nemáš hudební nadání.“, „Vždycky tam uděláš chyby, ty prostě nemáš smysl pro detail.“.. atd atd.
Jak rosteme, žijeme v tom dál. Nálepkuje nás naše okolí, náš partner, společnost. Očekává se, že některé věci budeme mít rádi a jiné ne. Že se budeme nějak chovat a ne jinak. A vždy, když vybočíme z řady, musíme si svůj krůček stranou obhájit. Což ne každý zvládne a tak se raději zařadí zpět.
Kdo doopravdy jsem?
Jak v tomhle poznat, kdo doopravdy jsem? Jak čelit nenápadnému i nápadnému vlivu okolí? Naslouchejme samy sobě. Ztišme hlasy okolí a soustřeďme se na své nitro.
Pokládejme si správné otázky
Co mě opravdu baví? Co mám ráda? Co mě dobíjí energií? Kteří lidé mi v mém životě dělají radost a jsou světlem mých dní? Nebo i naopak – co mě tíží? Proč mám takový strach ze selhání? Co utváří mou osobnost?
Vnímejme své pocity
Vedle cesty racionálních otázek je dobré naopak svou hlavu i zcela vypnout. Nechat své myšlenky proudit a jen pozorovat své pocity. Postupným pozorováním poznáváme sami sebe. A když se kolotoč myšlenek o našich povinnostech a úkolech uklidní, dokážeme pomalu vnímat, to, co je skryto v hloubi.
Je to cesta
Poznat sám sebe je cesta. Někdo se ve svém životě touto cestou ani nevydá a prožije život ve vleku očekávání okolí. Někdo se ale naopak touto cestou vydá, a když dokáže dojít do cíle, může konečně roztáhnout křídla a doletět až ke hvězdám.
Autor: Věra Bátrlová